Nevstoupíš 2x do stejné řeky...

Příběh Davida R.

Když jsem před sedmi lety odjížděl ze Saudi,ze svého prvního pracovního pobytu, říkal jsem si, že sem už se nikdy nevrátím. Ale jak to bývá, člověk míní, život mění, a tak mě nespokojenost se životem v ČR, touha po změně v zaměstnání a neodolatelné nutkání "prostě vypadnout pryč" zavedly zpět do agentury G5 Plus, abych po několikaměsíční práci celého jejího týmu, ale zejména mé konzultantky Evy Šípkové, 4. září ráno stanul na letišti Václava Havla s letenkou směr Rijád, Saúdská Arábie.

Protože už jsem v Saudi rok žil, věděl jsem, do čeho jdu. Ale přesto jsem ve skrytu duše doufal, že tentokrát to bude všechno jednodušší a „lepší“, přeci jen časy se mění a téměř osm let, od prvního pobytu je docela dlouhá doba. Když jsem vystoupil z letadla a nakráčel k přepážce imigračních úředníků, zjistil jsem záhy, že zase tak moc se nezměnilo…myšlení a chování lidí se nezmění v horizontu několika let, trvá to generace. Ale i přes všechno to nesmyslné posílání z jedné fronty do druhé a hodinovém čekání na vstupní razítko do země mi přišlo, že přeci jen něco je jinak. Okolo bylo méně vojáků, více počítačů a mnohem více lidí oblečených „po našem“. V letištní hale na mě čekal zástupce nemocnice a také, sláva (!), můj kufr. Dále pak šlo všechno velmi hladce, a když pominu fakt, že řidič, který mě vezl do compoundu AlYamma, projel asi tři křižovatky na červenou a na stopce neměl snahu ani přibrzdit, za hodinu jsem stál před dveřmi svého nového domu. Je to dvojvila, plně vybavená, všechno je nové. Pokoj je prostorný, čistý a při příjezdu na mě čekal balíček s jídlem a pitím, nové ručníky a věci do koupelny. Přede mnou byly dva dny volna, byl totiž víkend.

Ráno jsem obhlédnul compound a musel jsem konstatovat, že jsem si od svého prvního ubytování o dost polepšil…3 bazény, restaurace, posilovna, obchod…když jsem pominul pětimetrovou zeď okolo s ostnatým drátem, vypadalo to jako prázdninový resort. Po víkendu na mě čekal nástup na „orientation“, což je dvoudenní proces seznamování se s novými místem. Vše bylo velice dobře organizované a přehledné, v administration buildingu nás zavedli do všech potřebných kanceláří a vysvětlili, co dělat. Tentokrát se zmatené pobíhání po nemocnici nekonalo. Během dvou dnů jsem měl podepsané všechny důležité dokumenty, vyplněnou žádost o bankovní účet, visačku se jménem a s pozicí, kartičku zdravotního pojištění NGHA a v kapse 3.500 rijálu, jako zálohu do první výplaty.

Většina administrativních záležitostí probíhá v nemocnici elektronicky, takže všechny důležité informace dostávám na svůj pracovní email a tímhle způsobem i žádám např. o dovolenou. Třeba platbu za řidičák nebo multiple víza jsem provedl přes bankomat. Pokud vše funguje tak jak má (jako že někdy nefunguje), tak je to velmi jednoduché a pohodlné. Pokud by jen tohle měla být jediná změna oproti stavu minulému, je to pro saúdskou byrokracii velký krok kupředu ke spokojenosti uživatelů. I saúdskou občanku Iqamu jsem dostal do 14 dnů, což je na místní poměry nezvykle rychlé. Ale obecně mi přijde, že se Saúdská Arábie stále více otevírá „normálnímu“ světu a věřím, že tento trend bude pokračovat. Lidé mi přijdou otevřenější, méně upjatí a rozhodně jsou přátelštější. Ale to byli vždycky. Při pobytu v zahraničí, v jakékoliv zemi na světě přestanete užívat stereotypy a dogmata, kterými nás krmí světová i naše média a zjistíte, že všechno je jinak. Všechno „jinak“ je i na mém novém působišti, na záchrance v NGHA. Ale pod heslem, „co tě nezabije, to tě posílí“ se snažím se vším novým a jiným vyrovnat. Vlastně už jsem se vyrovnal a v práci jsem opravdu spokojený. Mám svůj cíl, za kterým jsem sem přijel a toho se držím. A pokud překonám i úřednického šimla a budu zaregistrován u Saudi Concil, rozhodně tu hodlám zůstat, jak dlouho to jen půjde :-)

David R. Olomouc